Přihlásit
logo_kadao logo_atom

titulni_obrazek
znacka

Velikonoční výprava v duchu plnění Hořcovky

Na Velikonoční výpravu jsme vyrazili do chaty s krásným jménem Marina Jonáš, která leží přímo na břehu Žermanické přehrady. Cesta tam byla poměrně dlouhá, jeli jsme třemi vlaky a poté jsme měli ještě ujít 6 km přímo k chatě. Ale jelikož jsme se v tomto měsíci vrhli na plnění Hořcové výzvy, rovnou jsme to zvládli ve stylu indiánského běhu a hned byl jeden úkol splněn. Po příjezdu jsme se vybalili, navečeřeli a zahráli moc podařenou hru Tetička Sally. Po ní jsme už zalehli do hajan a poměrně rychle usnuli. A hned ráno po snídani jsme se vrhli na plnění dalších úkolů. S Tete děti po celý den každou hodinu skákaly panáka, u toho odříkávaly jazykolamy a děvčata barvila a zdobila vejce. Kluci vyrazili s Dibem na proutí, učili se plést pomlázky a učili se velikonoční koledy. Kdo chtěl, mohl vyrábět s Míšou lapače snů a trefovat se pingpongovým míčkem do hrnku. S Julčou se skládaly origami, s Tygříkem hrálo pexeso či háčkovalo. Vojta měl na starost výrobu lodiček a Moran. A Marcel jako obvykle přípravu oběda – tedy opékaných brambor s kuřetem. Po obědě jsme si dopřáli chvilku klidu, zacvičili si s Luckou jógu a mnozí předvedli i pozici vrány. Pak už jsme se věnovali  odlévání stop, převážně divočáků, v lese s Robertem a hraní kuliček. Vrcholem odpoledne však dozajisté bylo pečení trdelníků na ohni, které měla na starost Kačka. Mnohé děti si trdelníků udělalo víc, i tak ještě dost těsta zbylo, aby z něj Kačka připravila vynikající koláčky. A za nádherného slunečného počasí jsme ještě na vodu vytáhli šlapadla, na kterých se děti střídaly a brouzdaly po přehradě. A to by nebyli správní kluci, aby se postupně nezačali na vody i shazovat, a ti, co nebyli shozeni, tak tam aspoň naskákali sami. Takže už v dubnu máme za sebou první jarní koupačku. Ti, co nechtěli jezdit, ani se koupat, v lese hráli bojovky a pátrací hry. A kdo měl ještě chuť, stihl se proletět po blízkém okolí s brýlemi, šátkem a čepicí. Když se přiblížil večer, dali jsme si polévku s chlebem a účastnili se Velikonoční kvízu, který si připravil Keliš. Po jeho skončení už byly děti hodně unavené, takže jen některé z nich se účastnily pozorování hvězd a souhvězdí společně s Dibem. Ráno jsme rychle uklidili chalupu, kluci koledníci vykyčkovali holky, odříkali své koledy a obdrželi krásná vajíčka. Došlapali jsme se vší bagáží k autobusu, který nás převezl do Komorní Lhotky. Tam jsme slavnostně spálili Morany a vydali jsme se na horu a následně chalupu Prašivou. Cesta to byla nejdříve pořádně do kopce, takže děti remcaly, ale všechno zvládly, po cestě si počítaly rozcestníky a nahoře jsme si dopřáli zaslouženou odměnu v podobě dobrého občerstvení. A čekalo tam na nás i milé překvapení, protože si na nás vzpomněl i velikonoční zajíček a pro každého v lese nechal malé překvapení. Cesta zpět autobusem byla velmi klidná, protože většina dětí po náročném víkendu usnula, ale stálo to za to – velké množství splněných úkolů do Hořcovky výzvy a další parádní čas strávený s oddílem.
znacka

Únorová jednodenka

Ač to nejprve vypadalo, že nás bude jen hrstka, sešlo se v sobotu ráno pře Východním násražím 13 kluků a holek. Autobusem jsme dojeli na Hradec kde se k nám ještě dalších 5 připojilo. Společně jsme vyšlapali do lesního baru, kde nás nemile překvapilo, že byť jsme majitele předem upozornili kdy dorazíme, bar byl téměř prázdný. To nám, ale náladu nezkazilo a když jsme se občerstvili svačiou a všichni se dostatečně pohoupali pokračovali jsme dál směrem na Bohučovice. Cestou nám Martin povídal čím vším si můžeme pomoct, když potřebujeme rozdělat oheň bez sirek, sbírali jsme ze spadlých bříz kůru a taky jsme si zahráli hru s papírovými penízky a odhazováním kolíku. Ty si pro ostatní nachystala Noemi. Nad Bohučovicemi jsme si na louce zkusili úkol z Desítky  Odhadce (10metrů, 2minuty). Všichni byli velmi blízko, ale v toleranci u obou měřených hodnot byli jen 3 šťastlivci. Naše cesta poračovala na Hájenku nad Vršovicemi kde jsme si zkoušeli rozdělat oheň křesadlem a kdo chtěl splnil si úkol Prace s nožem. Ostrouhali a na kostičky nakrájeli brambor, oloupali a na jemno nakrájeli cibuli, na kousky nakrájeli kuřecí maso. Všechno si každý dal do svého kusu alobalu, posolil, okořenil a dal do ohniště péct. Těm, kteří si s prací s nožem nebyli jistí, jsme jejich "měšec" pomohli nachystat, takže si nakonec pochutnali všichni. Ti co chtěli zapsat úkol do Desítky si ještě našli a zašpičatili klacek na opékání. Následovalo ještě pár her a přišli za námi na chvíli i Tygřík s Hokim a Miou. Tygřík nás naučila schovávanou s rozhazováním hromady klacků, kterou prý ráda jako dítě hrála. Potom jsme po sobě všechno uklidili a vrátili do původního stavu, kousek nad Vršovicema jsme ještě odlovili kešku, pohráli jsme si pár minut na hřišti. A z Vršovic jsme dojeli zase zpátky k Východnímu nádraží. Byli jsme špinaví, unavení, ale spokojení a plní zážitků.
znacka

Oddílová schůzka 12. 2.

Sraz na zítřejší oddílovku bude normálně u klubovny. Dobře se oblečte, budeme venku...
znacka

Instruktorská přespávačka

Letos, jako úplná novinka, byla do seznamu výprav zařazena přespávačka pouze pro instruktory a deváťáky. Nenechte se však zmást názvem přespávačka, celý výlet se ukázal jako vhodný jen pro ty nejotrlejší. Ráno 8.2. se instruktoři sešli v klubovně pouze s pokyny přinést jídlo na večeři. Proto byli všichni překvapení, když namísto vedoucích v klubovně nalezli pouze papír s instrukcemi jet do Ostravice a vzít si s sebou sněžnice. Ve vlaku bylo veselo, hrály se hry a zpívaly se písničky do zvuku kytary. V Ostravici Instruktoři došli podle pokynů na chalupu, kde našli instrukce na dalším papíře. Další cíl bylo jít nahoru směrem Lysé hory. Cesta byla vyčerpávající a zadané úkoly po cestě ještě víc vysilovaly všechny, kteří šli. Měli jsme hrát hry jako: Ultimate ninja, nebo zpívat po cestě oddílové písničky. Po vyčerpávající tři a půl hodinové cestě s převýšením přes 800 metrů všichni úspěšně pokořili Lysou.  Kvůli tmy, která nás rychle zastihla, jsme se vrátili na chatu, kde jsme společně připravili večeři, na večer jsme si zahráli hru Devadesátka a po velkém výkonu šli spát. Ráno byli na snídani vajíčka, pak přišlo na řadu tvoření kroniky a nakonec se všichni úspěšně vrátili domú.
znacka

Valmez opět jedinečný

Každoročně, vlastně ani nevím od kdy, jezdíme v lednu či únoru na akci valaškoskomeziříčských Zlatých Šípů O zlaté trenky ve hře ringo. Jde o turnaj, který se hraje mezi trojicemi se dvěma gumovými kroužky. Tradičně obsazujeme všechny kategorie, tedy 1.-5.třída, 6.-9. třída a veteráni.  Letos celkově hrálo 43 trojic. Jenže... Turnaj je v sobotu a my jezdíme vlakem už v pátek.  Za prvé, ať nemusíme vstávat brzy ráno, ale hlavně za druhé: no přece Vrtule =báječná deskoherna, kterou ve Valašském Meziříčí Zlaté Šípy provozují a ve které my spíme. Taky proto, možná, nás jelo 45!? No to je zážitek: krtkovo bludiště, tisíce kostek ke stavění, hlavolamy, Evropa, všelijaké postřehové hry, deskovky samotné, no je toho milion. Letos navíc se ještě konalo ve Valmezu divadelní představení hry České nebe, divadla Cimrman Revival Sivice. 8 z nás mělo o lístek zájem, tak jsme šli. Po naprosto skvělém cimrmanovském představení, věrné kopii známého pražského originálu Divadla Járy Cimrmana,  jsme se připojili k hráčům ve Vrtuli, kde se ještě v  jedenáct v noci hrálo. Mladší už sice zalezli a spali na obří posteli, ale mnozí si ustlali pod ní. Starší si ustlali po celém baráku.   V sobotu od devíti rána se rozběhl turnaj v ringu ve třech tělocvičnách.  Ovšem až po společném úvodu, kdy jsme také složili slib čestného zápolení a také nám opět hlavní organizátor Youry ze Zlatých Šípů připomněl, jak vznikl název O zlaté trenky. Bili jsme se jako lvi a fandil nám i malý, právě desetiměsiční, Albert. Ve veteránech jsme na loňské zlato navázali bronzem. Malí se bílí také statečně, ale umístění na bedně získaly jiné oddíly. Ovšem v  kategorii starších naše družstvo ve složení Barča, Kája a Eli ziskalo zlato.  A to i přesto, že Barča skončila v nemocnici s naštíplou lýtkovou kostí a zvrtlým kotníkem.  I tak Kája s Eli finále zvládly ve dvou proti dvojici soupeřů.  Čas zbyl i na rozchod v centru, čokoládu a kávu v kavárně u Kaskiho. A pak už večer  jen vlakem domů. P.S: Broňo díky za odvoz a péči o zraněnou Barču.
znacka

Uzlařská regata

Uzlařskou regatu letos absolvovalo 11 Kadaáků, z nichž pouze Hoki reprezentoval mužskou kategorii. Odvezli jsme si 4 účasti ve finále, z toho dvě skončily umístěním na stupních vítězů. Ale pěkně popořadě. V kategorii Mořští vlci a Mořské vlčice startoval Hoki s Tygříkem. Hoki s časem 29 s skončil na celkovém 15. místě, Tygřík se probila do finále, ale zasekla se hned u druhého uzlu a skončila na 8. místě s nejlepším časem 21 s. V kategorii Kadetů startovala pouze Míša, která vybojovala hezké 13. místo za čas 37 s. Hojně obsazená byla kategorie Lodnic, kdy Rózi, Gabča a Noemi, zavázaly časy mezi 40 a 50 s a umístily se na 15.,20. a 23. místě. Do finále se dostala s časem 27 s Bobina, která si v něm ještě zlepšila osobní rekord na 24 s a odvezla si stříbrné umístění. Rovněž v kategorii Plavčic soutěžilo hodně děvčat, která se srdnatě bila o postup do finále. Na 10. místě skončila Terezka s časem 53 sekund, na 9. místě dělilo Elišku 0,3 s od postupu do finále (její čas 45 s). Toto 8. místo a účast ve finále vybojovala Laura, která se ještě zlepšila o dalších 9 sekund a ve finále brala krásné 4. místo. A bronzovou medaili z loňska uhájila Julča ve svém osobním rekordu 31 s. Zajímavé bylo, že nejlepší čas 16 s a celkové vítězství si tentokrát odvážela jedna mladá žena z Orlové, která startovala na regatě po 13 letech. Takže toto je výzva pro ty, kteří už dlouho na regatě nebyli a třeba uvažují, že by se ke všem odvážným z letoška na příští rok znovu připojili!

Poslední akce

poseni obrazekposeni obrazekposeni obrazekposeni obrazek
pisen

Ester jede pryč - Vypsaná Fixa

 

Hmi A D
Pamatuješ, jak
se políbily v přítmí
stíny na zdech?
C Hmi
A ty byly bílé, byly bílé.

Pak je spolkla tma
a já byl někde deep in.
Hluboká voda,
spolulidé, spolulidé.

Emi G D A
R: Ruku mi dej – i takhle San Piego chutná.
U Domu tužeb Ester Winternitzová.
Hoří oheň a ona zamává, je smutná.
Emi C
Ten hroznej vlak
plnej, plnej, plnej...

Pamatuješ, jak
se objímaly v přítmí
stíny na zdech?
A ty byly bílé, byly bílé.

Pak je spolkla tma,
vylítly z oka můry,
slzy na řasách.
Byli to dobří lidé, dobří lidé.

R:

Pápá a good bye,
pápá jedou.
Pápá a good bye,
zpátky je nepřivezou.
Nepřivezou.


 

Duben
Po Ut St Čt Pa So Ne
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930
Květen
Po Ut St Čt Pa So Ne
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031

Vzkazy

 Domča Honková23.04.2025 (14:41)
Ahoj kamarádi
Můžete tě mi pomoc se znovu přihlásit se do
Hořcovky??? Mě to totiž odhlásilo smile
Lucie W.23.04.2025 (11:44)
Mladší a nováčci,

Připomínám
Sraz: 16:00 Horní náměstí před divadlem
Konec: 18:00 zastávka MHD Pekařská/18:10 před divadlem.

S sebou: deku, hudební nástroj a dobroty na pilník a na sebe oddílové triko/mikinu smile
Těšíme se!
Matouš Hrbáč21.04.2025 (22:08)
Omlouvám se ze středeční schůzky jsem na školní akci.
Robin Rod21.04.2025 (20:45)
Omlouvám se ze schůzky jsem se školou na akci
Daniel Rod21.04.2025 (20:45)
Omlouvám se ze schůzky jsem se školou na akci


Účast

Starší

Bárt - 91% / 50%
Daniel Rod - 91% / 100%
Drak - 91% / 75%
Gabriela Šatná - 82% / 50%
Jakub Soudek - 82% / 75%
Kryštof B. - 82% / 75%
Marťa - 73% / 75%
Mates - 91% / 75%
Meli - 91% / 50%
Rozi - 82% / 75%

Mladší

Aduš - 73% / 50%
Eliška Novotná - 100% / 75%
Kájka - 73% / 50%
Kristián Volný - 100% / 50%
Laurinka - 91% / 50%
Matěj Klapetek - 82% / 50%
Matěj Uvíra - 82% / 50%
Matouš Hrbáč - 91% / 75%
Štěpán Frélich - 100% / 75%
Wikker - 100% / 50%

Nováčči

Emílie Volná - 91% / 50%
Linda Frélichová - 100% / 75%
partneři
Opava Atom MS krajk KCT MSMT Malý a Velký

TOM 4207 KADAO děkuje MORAVSKOSLEZSKÉMU KRAJI a STATUTÁRTNÍMU MĚSTU OPAVA za finanční podporu CELOROČNÍ sportovní, turistické a táborové činnosti dětí a mládeže v rámci DOTAČNÍCH programů