Poslední puchýř Bučovice

Datum:16.11 - 19.11.2017

Již tradičně jsme se vypravili na pochod "Za posledním puchýřem" jakožto jednu z posledních akcí v roce. Letos se tento pochod konal v Bučovicích. Sešli jsme se u klubovny ve čtvrtek v 16:00 hodin. Hned potom, co jsme naložili všechny věci do autobusu, jsme vyjeli. V Bučovicích jsme měli na celý víkend tělocvičnu, ve které jsme spali a samozřejmě sportovali. Čtvrteční večer patřil hrám v tělocvičně a deskovkám.

V pátek jsme se vydali na celodenní asi 14 kilometrový výlet do Chřibů. Na první zastávce jsme si zahráli hru s čepicemi. Dále jsme pokračovali na hrad Cimburk a po cestě jsme sbírali špejle, které tam schovávali Dan, LP a Pérák. Na hradě jsme si dali větší pauzu na prohlédnutí a svačinu. V hradním šenku, ve kterém se kvůli nám roztopilo v kamnech, jsme si s kytarou zavzpomínali na Wabiho Daňka, samozřejmě několika jeho písničkami. Tradiční společné foto nesmělo chybět.  Protože jsme měli ještě velký kus cesty před sebou, pokračovali jsme dál přes skalní útvary Kazatelna a Kozel, se zastávkou na poutním místě  Sv.Kliment s přeskrásnou kaplí. Došli jsme do Osvětiman, kde nás čekal autobus a zavezl nás rovnou do jídelny na večeři. Večer se zase hrály hry v tělocvičně a to především florbal a volejbal.

V sobotu jsme se zúčastnili každoročního pochodu. Celý den jsme hráli Stopařovu hru, ke které jsme každý dostali 5 lístečků a když jsme řekli zakázané slovo (kdy, kde, jak, proč, ano, ne), museli jsme dát jeden lísteček tomu, kdo to slyšel jako první. Cestou jsme sbírali razítka do Puchýřovského záznamníku, což je tradiční zvyk pro tento pochod KČT. Šli jsme trasu v opačném směru, a proto jsme asi v půlce pochodu začali potkávat, zpravidla starší, účastníky pochodu. To už tak je! Cestou jsme na jedné ze zastávek upekli vuřty. Když jsme došli do cíle (asi 12km), čekala nás poslední kontrola v Klouboučkách, kde nás čekalo velké překvapení. Zabijačka!! Zabijačková polévka za 10 Kč, klobásy a všechny ty (ne)zdravé pochutiny vytažené z kotle. S mastnými "hubami" jsme pak odjížděli autobusem do Slavkova u Brna na Mohylu míru. Večer jsme strávili v bazéně, který byl hned vedle tělocvičny.

V neděli od rána pršelo, a tak jsme se rozhodli nejít už na žádnou túru a jenom jsme navštívili zámek v Bučovicích a pak již z nebe padalo vše: déšť i sníh, a tak jsme sedli do cukrárny a vyjedli všechny zákusky, co jich tam měli. Domů jsme jeli o dvě hodiny dřív. Dohromady jsme ušli 26km, což je více než na puťáku. Myslím, že se celá výprava povedla, počasí nám vlastně přálo, nikomu se nic nestalo a hlavně jsme si to všichni moc užili.

Autor: Markét