Vánoční výprava v Žabím údolí a u Maria Talhof

Datum:14.12.2020

Každoročně vyrážíme s oddílem na víkendovou výpravu někam na chalupu a těšíme, jak si uděláme společné oddílové Vánoce. Budeme hrát hry, ale především se věnovat vánočním zvykům. Nejenže si ozdobíme stromek, předáme si dárečky, které si vzájemně losujeme, ale také chodíme do přírody ke krmelcům, sypeme do krmítek, která i vyrábíme, vaříme punč, pouštíme lodičky, někdy na ohni smažíme trdelníky, zpíváme koledy a mnoho jiných písní, no prostě je toho hodně. Tajně jsme doufali, že se nám podaří odjet na Orlí hnízdo do Pstruží, nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí, do nádherné velké chalupy Silesiánů z Ostravy. Ale bohužel! Opatření vlády a vývoj covisituace nám nedovolily víkendovku uspořádat.

Přesto se nám podařilo podniknout alespoň jednodenní výpravu. Abychom stihli všechny naše tradiční zvyky a zamýšlené hry, vyrazili jsme jen kousek za Opavu. Vyrazili jsme autobusem Oldy Galeji, s kamarádem řidičem Mirkem Víchou, do Žimrovic. Dodrřeli jsme přesně povolený počet osob venku: 50, tolik totiž bylo sedadel. Ze Žimrovic jsme vyšli podél náhonu a šinuli jsme kolem řeky Moravice,  směrem k Weishunovu splavu. Cestou jsme se zastavili na Rosolech, kde jsme hráli první vánoční hru: skládání sněhuláčků, kterou moc prima zorganizoval Jesus.

U blízkého aquaduktu museli kluci a holky najít uschovaný oddílový vánoční dárek – plynové vařiče a kartuše. Běžně dáváme dárky až pod stromeček a to i ty oddílové, ale tentokrát jsme plánovali je použít v průběhu výpravy. Na soutoku Melečského potoka a Moravice jsme zahráli Kulhavou hru, kdy dvojice svázané, vždy za jednu novu, běhaly na louce pro zprávu z písmen. Moc dobře si hru Jája s Luckou, naše nové mladé vedoucovské posily, připravily. Pak jsme již pokračovali po červené značce, kterou jsme vloni obnovovali, k rozcestí se žlutou značkou a odtud další 3 kilometry Žabím údolím až na táborovou louku TOM Vatra, kde byla naše nejdelší zastávka. A mohly začít ty správné oddílové vánoce.

                V díře, která zde již byla, vzniklo ohniště, nanosili jsme si dřevo,vyrobili jsme si závěs pro dva kotlíky, abychom si uvařili pomerančový a jahodový ovocný punč. V táborové kuchyni jsme si každý s Marcelem usmažili na pánvích a vařičích svůj lívanec, s marmeládou a šlehačkou, zatímco na vedlejší louce se vyráběla přírodní krmítka s pomerančů, které  jsme vydlabali, zavěsili na okolní keře a do nich jsme nasypali zob pro ptactvo. Díky Tete a Dibovi, že všem pomohli.  Na potoce se pouštěly lodičky ze skořápek, jinde se plnil dobrý skutek, psala vánoční přání a každý kdo něco splnil, si vybarvil hvězdičky ve své Kartě koledníka, kterou připravil Dib a do které si kluci a holky vybarvovali po celou dobu naši desetikilometrové trasy. Zatímco všichni něco dělali, Tygřík s holkami nedaleko u poutního místa nazdobili stromeček přírodními ozdobami a celý prostor i všech 13 přikázání osvítily červenými svíčkami. Pod stromeček umístily vybrané dárečky. Bylo jich tolik, kolik bylo nás, očíslovaných.

Mezitím jsme již vše dojedli a dopili, po sobě zahladili a uklidili místo a již za tmy se vydali k vánočnímu oddílovému stromku. Ve tmě nás čekalo tajemno a krása ozdobeného poutního místa Maria Talhof. 13 přikázání ve své délce osvětlovalo 13 svící a kruh kolem dárků pod vánočním stromem také zářil. Postavili jsme se kolem něj, zazpívali si několik známých koled i Neckářovu a Švejdíkovu Půlnoční, popřáli jsme si a pak si již každý přišel pro dáreček s číslem, které si odpoledne vylosoval. To byli radosti, ale i překvapení, co to vlastně každý dostal!?

                S čelovkami na hlavách jsme pak došli do blízkých Filipovic, kde nás opět čekal a kam na zavolání přijel náš kamarád Míra, aby nás busem odvezl zpět ke klubovně, kde čekali rodiče, kterým jsme 2x poslali,  do vzkazů na oddílových stránkách www.kadao.cz, změnu našeho opožděného  návratu. Byly to krásné oddílové Vánoce u řeky Moravice a v Žabím údolí.