Turistický závod v Bohumíně

Datum:09.04.2022

V sobotu ráno se partička 7 dětí s Tygříkem a Robertem sešla na východním nádraží, aby jako první z našeho oddílu vyzkoušeli, jak to vypadá na oficiálním turistickém závodě. Zkušenosti jsme měli z Kadaru a také poslední výpravy, kde Méďa připravil takovou menší verzi závodu. Jel s námi i statečný nováček Matouš, kterému ráno odvezli maminku do porodnice. Po cestě vlakem jsme ještě šprtali znalosti a trochu jsme se vyděsili, že asi máme umět i mezinárodní pamětihodnosti, takže jsme k tomu přidali ještě památky ve Varšavě, Stokholmu, Vídni apod. Nakonec tam teda nebyly, ale aspoň zase víme něco nového. V Bohumíně jsme šli kousek pěšky a zázemí našli v ZŠ Pudlov. Tam proběhlo krátké oficiální zahájení, dostali jsme startovní čísla, zapisovací kartičky, buzoly a četli si poctivě všechny propozice. Start závodu byl vzdálen asi 2 km od školy, ale my měli asi ještě hodinku, tak jsme si zahráli fajn volejbal a dobře se u toho pobavili. Pak jsme už vyrazili na start a postupně všichni odstartovali. Po cestě byly otázky z topografických značek a značení, dřevin a kulturně poznávací činnosti a kontroly z uzlů, orientace mapy, azimutu, hodu míčku, odhadu vzdálenosti a lanové lávky. Nejrychlejší byli v cíli do půl hodinky, k tomu se ještě připočetly trestné minuty za chybně zodpovězené otázky a chyby na kontrolách. Společně jsme se všichni setkali v tělocvičně a sdělovali si své zážitky. Nejhumornější byl moment, kdy jsme se ptali Matouše, jak se mu dařilo a on odpověděl, že super, že mu taťka před chvilkou telefonoval, že už má ségru Karolínku. Takže veliká gratulace letí celé rodině Hrbáčů za oddíl KADAO. Zjistili jsme, že jsme doplatili na naši nezkušenost s tímto typem závodů, protože úplně všichni odpovídali otázky do jiných políček, než měli (a zpětně se to už opravit nedalo). Další problém byl na kontrolách, např. někteří nevěděli, že u azimutového úseku musí najít kleštičky a orazit si kartičku. Ale jednoznačně největší fiasko bylo na stanovišti s uzly, kde jsme vůbec netušili, že některé uzly se musí vázat na provázek, jiné na šátek, některé na jednu vázačku, některé na dvě, tam jsme selhali skoro všichni (což byla škoda, protože uzly jinak umíme dobře). Ale za chvilku nás lítost přešla a pak už jsme si z toho dělali spíše legraci a plánovali jsme, jak pro ostatní oddíly také takový podobný závod připravíme a dopředu jim taky nic neřekneme. Každopádně příště už budeme chytřejší a pravidla si pořádně nastudujeme a také nám pomůžou naše zkušenosti. A i přes tyto potíže jsme si  odváželi krásná umístění – Kája Heinzová s Matesem byli 4., Matoušek 5., Eliška J. 8., Bobina 10., Eliška S. 11., Gába 12. a Robo 13. Závodníků bylo celkem přes 110,  a musím říct, že to tam bylo fajn a že jsme si to i se zpáteční jízdou a tichou poštou ve vlaku opravdu užili. Další kolo závodů bude zase na podzim. Budeme rádi, když se k nám připojíte i vy další a také bude fajn, když s námi pojedou znovu i ti, co byli tentokrát, protože už víme, jak na to!!! Moc velký dík za účast všem výše zmiňovaným.