Datum:08.07.2022
Posíláme pozdrav z Ásgardu, světa bohů,
Naši vikingští válečníci a štítonošky jsou v plné síle. První hrací den se nám představil jarl Motýlson, který požadoval po dětech, aby mu připravili čtyři dary. Starší kluci stavěli vikingskou loď Galéru, mladší kluci vyráběli zbraň, mladší holky krásně nazdobily plachtu galéry a starší holky šily a zdobily slavnostní roucho. Ony dary poté předali jarlu Motýlsonovi a ten jim za to slavnostně předal vikingské amulety, díky kterým se stali pravoplatní Vikingové, obyvatelé vesnice, kteří mohou navštěvovat večerní obřady u místního věštce. Věštec jim na večerní věštbě předříkává severskou mytologii, naposledy to bylo o stvoření světa. Člověk by řekl, že Vikingy živí jen boj, války a posvátné obřady, ale to se pletete. Oni toho také opravdu hodně sní. Hned první den padlo 16 šišek knedlíků a k tomu 8 kilo hověziny v guláši, nic nezbylo. Kam to dávají, nikdo neví!
Bohové poté určí osud všech Vikingů na následující den pomocí studny zapomnění a prachu osudu, který Vikingové hází do rozpáleného ohně. Ještě ten den válečník Vincensus vyzval jarla Motýlsona na souboj - na život a na smrt. Lepší byla družina od Jarla Motýlsona, jelikož Vinsencus padl v boji. Večer jsme mu uspořádali pohřeb. Vikingové měli za úkol posbírat u bohů tradiční kvítí Čertův květ, který poté položili na vor se zesnulým Vinsencusem. Jarl Motýlson poté zapálil plující vor hořícím šípem. Do svých lóží se dostali všichni až pozdě v noci, za svitu luny. Ale celý den vydrželi, neboť měli dost sil, protože se nacpali 25 kily brambor, čtrnácti smaženými květáky a ještě k tomu vyslempali 24 plechovek broskvového kompotu. Pořád se něčemu řehtají, špinaví jsou všude, nejen za ušima, nevadí jim ani déšť ani horko, čert ví, co jsou to za lidi?
Ve středu se naši válečníci a štítonošky vydali na posvátné místo, do Upssaly. Arcimnich Katha družiny doprovázela po cestě. Museli se naučit jazyky božstva (které byly zakódované do šifer), sháněli dobytek na obětinu, tvořili slaměnou panenku a učili se modlitbu na večerní obětování. Cesta do Upssaly, ale nebyla bez překážek, na družiny padalo kamení v podobě tenisáků, proto se bránily svými nazdobenými štíty. K večeru, po strastiplné cestě, proběhl obětní rituál, ale ten si užili výrazně, neboť na něj šli vydatně nasyceni krupičnou kaší, kterou míchali v 50 litrovém hrnci, sypali do toho cosi hnědého, zalívali to máslem a ještě potom v noci zvalili 90 housek a to úplně zapomněli na to, že z jejich obydlí zmizelo všechno ovoce a hlavně zelenina, která tu byla každý den k mání. Arcimnich Katha si nejprve vybrala obětinu z řad dětí, ovšem poté se objevil ještě více odvážnější bojovník Richardson. Ten se nechal obětovat ve jménu svého boha Ódina, otce veškerenstva. Díky této oběti se nám zjevil mocný Ódin, který nám otevřel bránu do světa bohů, do bájného Ásgardu.
Když se s Vámi dělíme o vikingské zážitky, je již pátek. Týden uletěl jako Motýlsonův šíp, všichni Vikingové jsou v pořádku a ani klíšťat nevytahuje vikingský felčar příliš mnoho. Střídavě prší a svítí slunce, jak už v životě chodí. Když svítí slunce, každou chvíli jsou všichni mladší kluci v potoku a staví hráze a kamenní věže, ale těch volných chvil příliš není. V dešti pak Vikingové píší a kreslí domů obrázky a ty jsou někde na cestě k Vám. Bláta přibývá ale nálada je výborná. Ono je to možná tím, že Vikingové jsou nejen odvážní, ale také hraví a hlavně spolu malují, běhají, řežou, hází, zpívají, no prostě Všude teče krev, naštěstí je umělá, ale někteří to neví. Nejoblíbenější zábavou je jugger, který bolí jen trochu, neboť zbraně, které si Vikingové vyrobili, jsou „mírumilovné“. Mrkněte na fotky https://www.kadao.cz/foto/index.php/2022 nebo na video https://www.kadao.cz/?str=modul/video&id=114 nebo si přečtěte jugger.cz. Někdy příště zase dají o sobě vědět, ale ještě nevíme kdy! Jó a ještě díky podpoře Moravskoslezského kraje a Statutárního města Opavy se nám podařilo zajistit i materiál navíc, takže se mají malí Vikingové nač těšit.