Zprávičky z minulosti - Den třetí

Přidáno:01.07.2020 (21:18)

Ahoj z Rozkoše do Opavy,

úterý bylo ve znamení nádherného počasí. Probudili jsme se do časů Velké Moravy (body dneska nemáme komu připsat, ale tipujte dál). Promáčená louka před očima vysychala, bahno mizelo a s chutí jsme jej nožkami rovnali, prostě deště na chvíli skončily. Rokytná teče rychle, vody je dost a k létu patří voda, to ví každý. Jen musíme dávat pozor, aby vodička nějakého „Kopčema“ neodnesla. Když svítí slunce, je všechno veselejší, i když „klobouk dolů“ před obyvateli kryokomor, neboť je dobrá mysl neopustila. Věřme tomu, že to tak bude i nadále.

Ráno přivítal všechny obyvatele naší osady kníže Rastislav, který, chudák chodí sem a tam a běduje: „ Frankové nás ohrožují, Co budeme dělat?“ Skládačka Velké Moravy z obrovské rozstříhané mapy, kdy kluci a holky zcelují na louce naši zem, je první hrou slunečného dne.

Rastislav dostane nápad, podpoří nový trend: křesťanství. Jak však podpořit vzdělanost našich obyvatel, abychom zabránili francké rozpínavosti? Pomůže jediné Gamebook! Příběhová hra týmů i jednotlivců, po které dojde k úžasné návštěvě, neboť Rastislav neváhá a pozve vzácné hosty. Motýl se Stopařem vnášejí do našich obydlí, nejen intelektuální veselí až radost, ale především nám představí skutečné zvěrozvěsty Cyrila a Metoděje a spolu s nimi se objeví i naše první písmo hlaholice. Hra se stejným názvem Hlaholice, kdy všichni obyvatelé vesnice rozluštili názvy věcí, ovšem psáno v hlaholici.

Přestože je většina z jiné líhně, pokusili se nám Konstantin a Metoděj dostat křesťanství pod kůži a my pohané jsme museli umět Zákon Sudnyj lidem, což byla další zajímavá hra. Večer byl zakončen Cyrilometodějskou bohoslužbou na louce za vesnicí. Hořelo mnoho svící, plnilo se mnoho úkolů, chóry zpívaly se krásné písně a nad vším se konečně rozsvítil měsíc a sledoval to naše hemžení v minulosti.

Rozehráli jsme také soutěže jednotlivců se zvláštními názvy Cesta do Říma, Sázavský klášter, Přejmenování Konstantina. Rozběhl se dobrovolný turnaj v táborovém fotbálku. Byly zahájeny první workshopy: s Dibem se vyráběly střelné praky, Tete měla hudební dílnu, Markét s Evkou zaplétaly s děvčaty bavlnky do vlasů. A ve všech volných chvílích je naprosto plně obsazen stan s deskovkami, komiksy a kronikami, kde se čte, hraje a vůbec aktivně odpočívá.

V kuchyni se krájí, maže, míchá, cedí a holky se snaží od „božího“ rána nám zaplnit břicha. Včera jsme zbaštili 290 rohlíků, 8 bochníků chleba, 200 koláčů, 10 kilo uzeného masa, 12 litrů kyselých okurek, 9 kilogramů těstovinových vrtulí a 30 litrů zelňačky, 2 kila medu, 100 nektarinek a vypili nepočítaně litrů čaje, kakaa, šťávy s vodou. Prostě normální den na Velké Moravě, no ne?

Jo a málem bych zapomněl! Všichni živí, zdraví a špinaví. Tož HOJ! v jiné době! Uvidíme, kam nás Albert GT pošle? Pište dál, vaše vzkazy čteme dětem a těší je skoro tak, jako dopis, kterých chodí mraky (za děti děkujeme).