Datum:17.06 - 18.06.2023
Letos jsme se na Kadar vydali zase na úplně nové místo, na kterém jsme s dětmi ještě nebyli. Účast dětí nebyla vysoká, chybělo i dost nováčků, možná proto, že byly školy v přírodě, nevíme. Ale protože nejsme žádné bábovky, vyjeli jsme na Kadar na kole, pěkně rozdělení do třech skupinek podle výkonnosti. Ti nejmladší a nejmenší si to po cestě zpříjemnili ještě nanukem a či zmrzkou v Lesance ve Slavkovském lesíku. Přesto dorazili ještě dřív než prostřední skupina, s kterou to Robert vzal pěkně naokolo, aby si děti daly víc do těla.
Po občerstvení jsme se pustili do stavby stanů na louce, aby se krátce po jejich dokončení spustil obrovský lijavec. Ten jsme přestáli a přemístili jsme se na start, protože Medvěd s Jezusem již měli trať nachystanou. Vedoucí odešli na kontroly, kde teda pořádně sprchli, protože se spustila průtrž mračen. Děti mezitím hezky v suchu čekaly, až se počasí umoudří a první startující vybíhali opravdu pozdě, až kolem 16. hodiny. Všichni už byli natěšení, snad kromě nováčků, kteří byli trochu nervózní, protože ještě nikdy tento závod neběželi. Nikdo se však neztratil, všichni doběhli, pár posledních závodníků opět v dešti, takže vedoucí to schytali ještě jednou a byli vskutku durch und durch. Zatímco Medvěd s ostatními vyhodnocoval výsledky, my ostatní se šli převléct do suchého a netrpělivě jsme čekali na výsledky. Favoritka Katka ze zdravotních důvodů nemohla startovat, přišla nás jen podpořit, a tak se místo pro celkového vítěze otevřelo ostatním. Nejdříve však byli vyhlášeni nováčci, ti zvládli nováčkovskou zkoušku všichni, dostali oddílová trička, zápisníky a každý si mohl vyrobit svůj buton. Celkově se na 1. místě umístila Julinka, 2. Anička a 3. Meli. Z mladších obsadili první tři místa kluci: Štěpík, Bárt a Vojta. U starších to bylo napínavější, nejméně chybných otázek měl Dan, který skonil na 5. místě, Kryštof obsadil 4. místo. Bronzovou medaili ukořistila Ema za stříbrným Vojtou a poprvé vyhrál Kadar Tadeáš, který si vítězství nadělil jako dárek k narozeninám. Bohužel musel ještě tentýž večer odjet, takže se zmrzliny nedočkal, protože už bylo moc pozdě na její zakoupení a podávala se až následující den.
Večer jsme si ještě stihli upéct buřty a zazpívat si u ohýnku a šli jsme na kutě. Nedělní dopoledne bylo poklidné, mladší kluci jej strávili u řeky, holky vyráběly pro šneky domečky a starší hráli kroket či si spolu kopali. Do toho jsme sušili a balili stany, ale nejvíc jsme se všichni těšili na okamžik, kdy Tom přivezl zmrzliny a lentilky, naplnili jsme jimi obrovský kotel, a na oslavu vítěze Kadaru jsme se touto pochoutkou ládovali. A pak jsme už zase naskákali na kola, a protože to bylo skoro celou cestu z kopce, za chvilku jsme už byli u klubovny. Teď nás již nic dalšího nečeká, je potřeba pořádně se připravit na tábor, který bude vyvrcholením celého tohoto roku.