Zprávičky z minulosti - Den sedmý

Přidáno:05.07.2020 (23:16)

Naši milí v (ne)daleké Opavě,

ocitli jsme se v časech Rudolfa II., který vahou svého majestátu a především Tomovou skutečnou, zahájil den. S královskou korunou na hlavě, oděn do hermelínu,  vyprávěje si, mezi kryokomorami, s Tycho de Brahem o své budoucnosti a osudu majestátu i císařství. Právě horoskopy se staly předobrazem ranní rozcvičky, kdy je potřeba najít, přečíst si ten svůj a splnit úkol v něm zaznamenaný. Například pozdravit svého císaře!

O to více chutnalo ranní kakajíčko, v jehož 30 litrech by se člověk málem utopil. Padlo také 7 bochníků chleba s 60 vejci. To už však Tycho de Brahe a Johan Kepler diskutují o tom, zda je středem vesmíru Země nebo Slunce a společně je napadne vytvořit katalog souhvězdí a požádají odborníky všech týmů, zda by jim s tím pomohli. Bája už mezitím nachystala v lese malby se souhvězdími, které musí v čase týmy překreslit a zapamatovat si název

Jenže císař Rudolf II. není spokojen, navíc při pohledu na svou podobiznu na obraze, kdy byl mlád, chce získat elixír mládí. Zavolá si tedy Diviše, pro tuto chvíli Tadeáše Hájka z Hájku a ptá se jej na elixír mládí, na elixír na potenci, na elixír na hubnutí, ale Tadeáš Hájek z Hájku nemá nic. Je to své leštidlo! Takže se opět o vše musí pokusit vědecké týmy. Úkolem další hry Alchymie je získat, co nejvíce lektvarů. Ty jsou zavěšeny v podobě obarvené vody v nafukovacích barevných baloncích na stromech. Vše je ještě doplněno o recepty ze šišek, bylin, koření a dalších ingrediencí.

Oběd Rudolfovi a všem dvořanům i chudému lidu chutná, byť vypadá obyčejně. Skvělý kuřecí vývar s kapáním a vynikající rajčatová omáčka, plná nejen rajčat, ale také paprik a bylin. Devět kilo špaget a 3 kila sýra spadlo do našich teřichů a teříšků během chvíle. Nic nezbylo!

V poobědové pauze se opět rozjely workshopy, na které se vědátoři přihlašují dobrovolně, když nechtějí odpočívat někde ve stínu či své kryokomoře. Opět se debatuje s Mařenou, v hudebním workshopu se zpívá a hraje s TeTe, tančí s Kačkou a LP vypráví a čte o neslavných českých bitvách.

Najednou se ozce všem známý zvuk svolávacího činelu, který je zavěšen v Osvěžovně u Třech koron a s ním je slyšet zlostný řev císaře Rudolfa: „ Alychymisty mám, astronomy mám, umělce mám…! My chceme Golema! My potřebujeme Golema! My musíme mít Golema!“ Objevují se všechny známé i neznámé postavy tehdejšího dvora a také, nám již známý, Tadeáš Hájek, který ví, jak oživit ležícího Golema! Šémem! A vloží hranatý safír do Golemovy hlavy. Adame Dibe díky za ty 3 hodiny v převleku Golema, s kýblem na hlavě a svítícíma červenýma očima. Muselo ti v tom být příšerné horko!? „Kýbl dolů, jsi borec“!

A rázem jsme se ocitli na Rudolfa II. Co tu bylo veselí a zábavy?

Ten dělá to a ten tohle! Byl tady kejklíř! Mohli jste malovat u malíře nebo střílet u zbrojnoše, dělat a ochutnávat lektvary, hádat z karet, chodit na chůdách, s rybářem lovit ryby, u zloděje krást měšce, no bylo toho hodně. Za vše ještě mohli získat korálky, nejen děti, ale i rodiče když jeli zrovna kolem. Za korálky jste si mohli něco koupit ve středověkém obchodě, nebo jste si mohli vyrobit náramek ze svých korálek. Ale především jste si vhozením korálků, zezadu do Golemovy hlavy, mohli Golema oživit a na nějaký čas Vám mohl Golem sloužit. O Golema byl opravdu zájem.

V kuchyni již tři korony začínají krájet vypečené ořechové záviny, ale kde se vzali tu se vzali, jeli kolem našich kryokomor někteří příbuzní našich vědců a jak dobrý zvyk káže, mnozí nesou další a další buchty. Korony schovávají záviny na horší časy a krájejí „vypečené“ dárky. A že jich je! Děkujeme!

Vše jednou končí tak i Slavnosti na dvoře Rudolfa II. Ty však vystřídala koupačka v říčce Rokytné. Dohrával se táborový fotbálek, vedoucí si pinkli volejbal a k večeři jsme spráskli 150 baget s milovanou česnekovou pomazánkou a k ní 5 kilo cherry rajčátek.

A pak nás čekal zlatý hřeb programu!

Jan Jesenius, lékař Rudolfa II. uspořádal první veřejnou pitvu člověka. Protože však pitvy bývaly vrcholem různých slavností a obřadů, předcházel jí pořad Rudolf II. hledá Superstar. Marcel jako Jan Jesenius se předvedl, nejen jako skvělý slovenský moderátor alá Paľo Habera, ale především všechny zaskočil svým ortelem. Přestože se vedoucí hodně snažili, Superstar vyhrál Tom (předem bylo domluveno) a s ním i výhru: veřejnou popravu a pitvu! „Marcel“ Jesenius Toma rozpitval před všemi opravdu dokonale.

Mějte se pěkně a věřte, že před usnutím nám ještě stroj času Albert GT povyprávěl, do krásné noci, osvětlené měsíčním úplňkem, pokračování české minulosti. No a co bylo dál, zase někdy příště.