A jsme doma!

Datum:13.07.2024

Ahoj kluci a holky, prima dny mámy a tátové,

tak jsme doma! Asi zrovna perete? Možná vám váš táborník či tábornice povídá, co všechno prožil/a. Co bylo hnusné a nejhorší, ale současně super, skvělé a báječné. Protože ono musí být oboje, jinak to nejde. V poslední zprávičce jsme se rozloučili těsně před koncem tábora. Probíhaly sportovní turnaje, koupačka v potoce, zbaštil se hrnec koprovky a 14 knedlíků. Už i ti naši kluci italští nejí jen rohlíky, ale i jiné dobroty. Vlastně se dozvídáme, co všechno mnozí doma nejí a tady to je prý výborné. Vítězem soutěže obědů se staly plněné bramborové knedlíky se zelím.

Vedoucí, kteří zrovna nevedli turnaje s dětmi, balili dodávku, abychom odvezli většinu, již nepotřebných, věcí  a také nakoupili klukům a holkám a všem klanům  odměny za soutěže během celého tábora. A co čert nechtěl! Plně naložené dodávka materiálem, před Kyjovice mi „klekla“! A bylo o bojovku postaráno. Navíc se spustil veliký liják, takže sedět v kabině a čekat. Po dešti vše přeložit na vlek a jezdit tam a zpět a zajistit odtah do Opavy. Také klobouk dolů, firma Malý a velký, která nám půjčuje dlouhodobě auta, okamžitě zajistila také náhradní vůz. Takže jsme se sice o něco zpozdili, ale odměňování a čtení pamětních lístků mohlo začít. No jenže…! A pak to přišlo! Temné mraky, zvednutý vítr, hromy a blesky! Rychle jsme se přemístili do šapitó a místo zapálení závěrečného ohně jsme sledovali „dechberoucí“ divadlo na obloze, s obavami, zda naše stany přežijí. Přesto odměny nalezly své majitele, tleskalo se, aplaudovalo, fotilo, no prostě závěr, jak má být, jen s divokou kulisou nad námi. Na louce opět stály kaluže vody, hlína se změnila v bláto a spektakulární bouře trvala asi 3 hodiny. Přestože mladší raději dobrovolně zalezli do stanů k vydatnému spánku, starší si nenechali svou slavnou a tradiční oddílovou chvíli vzít. Vždyť deváťáci vyráběli s Martinem fakule, aby mohli slavnostně zapálit „svůj“ oheň. Takže těsně před půlnocí vybrali z ohniště vodu a všichni jsme se dočkali. Oheň vzplál. Podruhé zazněla oddílová krásná hymna a pak se zpívalo a kdo chtěl, zpíval, jak dlouho chtěl a ještě u ohně mohl zůstat spát. Na mokré trávě zůstalo človíčků dost a oheň stále plál. Sám jsem vydržel  asi do třech rána a co bylo dál, musíte zjistit u jiných. Byl to prima tábor a je potřeba poděkovat vše, opravdu všem vedoucím (starším i začínajícím), že mají chuť svou aktivitou a dobrovolnictvím náš oddíl stále držet „v jízdě“. Především bych však chtěl poděkovat  LPemu, Stopařovi, Stoce a Berťovi za báječnou hru v zemi Jamatai, kterou dali krásně dohromady. Taky velké díky Ivce, že opět v kuchyni předvedla, co umí a když si hygiena odvezla náš jídelníček jako vzorový, „klobouček“!

Ráno jsme uklidili tábor, bylo vidět, že už většina má dost! Přesto je potřeba zatleskat všem, kteří na kole zvládli i 30 kilometrovou cestu zpět do Opavy. Jste borci! Sledujte www.kadao.cz, kam vyvěsíme ještě videa a fotky a těšíme se na další KADAOrok Ahoj kluci a holky, ahoj a dobré dny do všech rodin, krásné léto všem a KADAO JEDE a po prázdninách oslaví 40. let. Čekají nás nové toulky, nové akce, možná již prázdninové a hlavně mnoho ZDARu!