Kadao shánělo poslední puchýře v okolí Žďáru nad Sázavou

Přidáno:23.11.2023 (14:30)

Za Posledním puchýřem je symbolický název letité akce Klubu českých turistů. Nejdůležitější akcí celého prodlouženého víkendu je pochod, na kterém účastníci sbírají razítka na kontrolách do karet či svých deníků. Je pořádán vždy v jiném místě ČR a každoročně v listopadu, před příchodem zimy. Nejezdíme každý rok, ale již jsme se několika těchto akcí zúčastnili a letos jsme se rozhodli, že 17.-19. 11. nevynecháme. Důvodem bylo město Žďár nad Sázavou a jeho krásné okolí. Problémem byla trochu doprava, neboť časy příjezdů vlaků do Žďáru nebo nejbližšího okolí nebyly zcela příznivé pro oddílovou činnost, proto jsme, snad poprvé, vyrazili na akci oddílu čtyřmi zapůjčenými dodávkami v celkovém počtu 33 kluků a holek a vedoucích (řidičů).

Abychom využili příjezdového dne, nejeli jsme přímo do Žďáru nad Sázavou, ale do krásného místa s názvem Blatiny a vyrazili jsme na 12 kilometrovou túru kolem skály Drátník, na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal, odkud jsme krásnými lesy a chaldným počasím došli do příjemné vyhřáté hospůdky s polívkou, čajem a horkou čokoládou. V podvečer jsme se přepravili do sjednané tělocvičny u zámku na ubytování (moc děkujeme!), kde nás čekali, již ubytovaní, kamarádi Čmoudíci, kteří vyjeli o den dříve a také byli na túře na Devíti sklalách, ale nepotkali jsme.

Vytahali jsme "krámy" z aut a mohlo se sportovat, vařit a hrát na kytaru. Tom s Dibem večer zajeli nakoupit a zjistit všechny informace k registraci na sobotní pochod. Večer se zpívalo a chystaly se svačiny, abychom v sobotu hned ráno mohli být na registraci, vyzvednout si mapu, záznamník trasy, kam si budeme tisknout razítka a puchýřský buton. Vybrali jsme si 18 kilometrovou trasu a vyrazili od sochy Hamroně, k soše Mamlasa k Čertovu kamenu na vrch Peperek a zastavili se v Hranicích Na Konci světa, kde jsme obdrželi perník a razítko. Zakrátko jsme dorazili k Šlakhamru (Brdičkův mlýn), který jsme si prohlédli i se zajímavým vyprávěním a kolem sochy mamuta jsme dorazili zpět do Žďáru, kde jsme si na srazišti vyzvedli Pamětní listy. 

V tělocvičně jsme společně chystali večeři a většina připravovala vystoupení stínového divadla, které jsme si v tělocvičně připravili. Nasvícená prostěradla přes šířku tělocvičny, 5 krásných divadelních scének a stínová hra vedoucích pro všechny nám zpestřily prakticky celý sobotní večer. Diváci i herci byli nadšeni! Někdo si šel lehnout a poslouchat, ale velká skupina, pod vedením Vojty Vlka, si vzala nástroje a krásně zpívali a hráli.

Nedělní ráno bylo ve znamení velmi nevlídného, zprvu sněhového, ale pak především deštivého počasí, ale to nám nevadilo, neboť jsme sbalili a uklidili tělocvičnu a vyšli jsme na známý vrch k prohlídce kláštera na Zelené Hoře, který se však opravuje. V deset hodin jsme však již měli ve svých uších sluchátka a zbytek dopoledne jsme strávili v Muzeu nové generace na velmi zajímavé prohlídce. No a pak už šup do dodávek a vzhůru zpět do Opavy.

Puchejřovská výprava byla moc fajn a myslím, že na nějakou akci KČT Za Posledním puchýřem ještě vyrazíme.

Jo a na závěr, nikdo "nesehnal" žádný opravdový puchýř. Takže AHOJ zimo a s ní snad i sníh a běžky nebo sněhem pěšky.