Z TREBORIE PODRUHÉ aneb honba za klenoty začala

Datum:01.07.2015

Naši mílí,

je středa večer a v táboře není nikdo, tedy děti a jejich družinoví vedoucí. Všichni se uložili někde za táborem a zkusí přespat společně, se svou družinou pod širákem. Někteří možná poprvé v životě. Je nádherný teplý den a i teď ve ¾ na deset je příjemně. Někteří si brali i kytárku, jiní se těší na hvězdy, další usnou hned.

Včerejší den, úterý, byl zakončen nádhernou trubadúrskou písní Diba na mandolínu a Alice na housle, ve které se všichni dozvěděli, kde žije zlý Melcor. Písní nám sdělili, že žije ve Strážní věži. Jistě uslyšíte a uvidíte tento táborový hit ve vysílání TV Treborie.

Než jsme se však dostali k večerní trubadůrské písní, museli všichni absolvovat Stezku Trebóriů, běh nejen vodou, vyrobit kůši, překreslit Tajemný plán cesty neboli správně zakreslit po paměti mapu. Prošli jsme klášterem, našli Vyschlou klášterní studnu a podařilo se pořídit Opis knihy. Během dne sníst hromadu kuřecího ražničí (paprika, slanina, cibule, klobása), k tomu 20 kilo brambor a večer nás ještě čekalo 15 úkolů ve večerní hře.

Hned ráno se objevily na louce modely věží, které družiny stavěly v soutěži na čas.Všichni se s nimi mordovali, zatímco Dibovi Ovčáčci si počkali a pečlivě postavili dva dlouhé kameny na sebe tak umně, že jasně vyhráli. V soutěži jednotlivců se hledaly Klíče od věže, družiny v litém boji skládaly Prastaré runy a podle indicií, které všem Treboriům sdělil král, pak hledali královskou Korunu. Družina Calaquendi ji našla velmi rychle, pomocí nalezené indicie a splněného úkolu.

Na oběd byly šunkofleky. Padlo 9,5 kila uzeného a 9 kilo kolínek, na svačinu jsme zbaštili 170 koblih a vypili 100 l čaje a vody se šťávou. V odpoledním klidu proběhly další workshopy. Zkoušely se plést košíky, malovalo se na hedvábí, vyráběl se starý papír a dodělávaly kuše. V osobním volnu se hrála další utkání ve volejbale a fotbale, stále v obležení jsou deskovky a mnozí se zájmem listují ve starých oddílových kronikách, které mají všechny novou vazbu. S vedoucími jsme připravili páteční  pochodovou hru na hrad Veveří, která má být zakončená koupačkou na „Prýglu“. Taky už jsme konečně všichni, neboť přijela uzdravená Rozárka a dnes ještě Terka H., takže Hrošice již není ve stanu sama.

A jsem na konci dnešního ohlédnutí. Nad táborem, v místě kde sedím a píšu, zní kytara.  Na návštěvu přijeli, z nedalekého Brna, naši „staří“ členové Polda, Juráš, Mirďa a Víťa. Ještě musím pár hodin vydržet, neboť pekař jezdí do Maršova (3 km) ve dvě ráno.

Všichni jsme zdrávi, drobné škrábance určitě máme, ale s nikým jsme nebyli nikde u lékaře. Kéž by to tak zůstalo! Zdravím do Opavy. Máme se báječně, prázdninově!! Zase někdy na "počtenou" nebo u TV Treborie.