Datum:06.07.2015
Ahoj, po čase se zase hlásím z Treborie,
páteční výlet dopadl skvěle. 12 km pěšourem v kostýmech jsme ušli, ohromili jsme návštěvníky hradu i průvodce, prohlédli jsme si hrad Veveří, dobovým oblečením jsme zřejmě přemluvili řidiče linky kolem “Prýglu“, který nás vzal všechny do svého busu. Jako sardinky jsme přijeli na Kozí Horku a pak nás čekala tříhodinová koupel, nanuky, limča a langoš a kdoví, co ještě prostě každý chtěl něco utratil. Po návratu ještě, kdo chtěl, obešel workshopy a šlo se na kutě. Nebudu lhát, ne úplně všichni. Vedoucí se vystřídali na malou párty ve Šmelcovně, která byla domluvena pro Ivku W., u příležitosti jejího kulatého výročí. Dostala i „hobla“, tedy pouhých pětadvacet. Slabou půlku!! Oddíl (a hlavně já) máme Ivce , zač poděkovat!! Díky moc a stále s námi! Se mnou !
V sobotu ráno jsme dohráli rytířská klání a souboje, které jsme nestihli předchozího dne. Byl rozehrán celodenní turnaj družin v Středověké házené. Po večeři se odehrála velká Stavba věže (ze špejlí a bonbónů marschmallow), kterou Šampón s Káčou složili z osmi úkolů, které družiny plnily až do deseti večera. Jakmile se opravdu setmělo, začal Pochod za Melcorovými muži. Vydali jsme po symbolech zavěšených na stromech (piktogrramy v alobalu) s baterkami. Při osvícení u jednoho každého, se objevil odlesk toho následujícího a my se dostali do cíle.
Taky se na táboře objevil lavor třešní a dva tácy buchet, díky Simčo, ale ty jsme mlsali až po oblíbeném táborovém jídle – karbanátcích s bramborem a kompotem. Snědli jsme jich fakt hodně!! 12 kg mletého vepřového. Zábavné bylo sledovat hladovce, kteří po večerní krupici, z 36 litrů mléka, odcházeli s karbanátky v rukou.
V neděli se tradičně spí až do osmi, ale sluníčko nás vyhnalo opět dříve. I v noci je teploučko. Bez rozcvičky se všichni vypravili na vánočku s kakaem na snídani a hned po ní začala opět středověká zápolení. Protože bylo skutečně vedro, byl prakticky celý program ve stínu nebo v potoce, kterému rychle ubývá voda. Nám snad vydrží. Chtělo by to jeden pořádný slejvák!! Každou volnou chvilku využíváme ke stavbě hrázek a hloubení tůněk.
Povedl se také Lov ježíků, běh se svíčkou vodou. Nejenže bylo potřeba vysbírat míčky ve vodě, ale ještě nesměla zhasnout svíce. Dlouhý čas zabrala hra středověká hra Jár, ozim, úhor, ve které se sice běhalo, vybíjelo pomocí hadráků, ale hlavní stanoviště byla opět ve stínu nebo u vody.
Po těstovinách s boloňskou omáčkou, jsme se vydali Sbírání zásob, odpoledne oživila hra Náhoda je blbec, ale také další bedýnky třešní od mamky a taťky Rychlých. Přijelo sice pár rodičů, ale zaplať Trebor, se neodehrálo žádné srdcervoucí drama a tábor běží, jak má. Trošku jsme si sice v noci s vedoucími vášnivěji vyložili pohled na průběh středověkého jarmarku a upravili jeho podobu, ale každá vzrušenější debata přinese zpravidla kýžené ovoce a je ku prospěchu věci. Prostě jarmark bude a bude dnes (v pondělí) a bude mocný a určitě se bude líbit, už na něj máme snad vše? No však Vám o něm napíšu, jak dopadl.
V osobním odpoledním volnu se opět hrály deskovky, radost mi dělají, ti, kteří čtou komiksy a cpou se u toho třešněmi, mrkvemi a vším, co je v kuchyni k dispozici a ve večerní hře nás Alička s Hanulí přinutily Zachránit královskou korunu a družiny vyráběly koruny falešné. Mimo jiné, nejšikovnější jednotlivci se již dostali do hodnosti zasvědcence.
Na tomto místě je možná dobré vysvětlit a trošku zasvětit do táborové hry. Na každém našem táboře hrajeme vždy dvě nosné hry, Hru družin s příběhem, ve které spolu soupeří 6 barevných družin: Barad Dur, Ovčáčci čtveráčci, Dórové, Calaquendi, SVS a Dotrákové. Tyto družiny hledají královské klenoty, ale nebudu předbíhat, zatím našly jen korunu.
Jednotlivci se utkávají, podle věku, v soutěži cechů. Máme cech žoldnéřů, umělců, stavitelů, řemeslníků a kupců. V každém cechu je možno dosáhnout úrovně (či hodnosti): novic, učeň, tovaryš, zasvěcenec, adept a nakonec mistr.
Teď, když píšu tyto řádky, už všichni spí. Odsud z údolí se mi je zřejmě nepodaří zápisky odeslat. Asi se povede až ráno, při cestě do obchodu, abychom tradičně splnili nákupní koše, tedy vozíky. Hlídka již obchází stany a je opět neskutečně teplý večer. V podstatě spacák netřeba, sedím a píšu v košili s krátkým rukávem. Je ¼ na dvě, 4 hodiny do příjezdu pekaře, který bohužel nejezdí přímo na tábor, ale musíme za ním vyrazit nahoru do Maršova.
Díky, že jste dočetli až sem. Snažil jsem se vyřídit všechny vzkazy z kadaáckého webu, snad jsem nezapomněl na nikoho. I Jirkovy V. středeční narozeniny budou táborově připomenuty, neboť je to starý oddílový zvyk, připomenout významný den.
Myslete na nás, jako my na Vás a zase brzy na „počtenou“. Zdraví a výdrž přeje Tom.
P.S Zkoukněte také pěknou hromádku fotek z tábora.