Datum:11.10 - 12.10.2014
Všemi očekávaná akce, oslava oddílových narozenin, proběhla tento víkend na srubu ve Vršovicích. Bylo využito mnoho úsilí, starostí a práce hlavně ze strany vedoucích. Příprava byla dlouhodobá a všechno vyšlo výborně i díky skvělému počasí!
Někteří vedoucí stavěli na srubu už v pátek dva velké hangáry a celkově připravovali srub na sobotu. Pak tam spali a hlídali. V sobotu rána přijeli všichni stávající členové. Bylo nás neuvěřitelných 77! Přijeli objednaným autobusem, do linkového by se bezpochyby nevlezli. Děcka si postavila stany a celé dopoledne jsme hráli hry. Před třetí hodinou odjeli nejstarší vedoucí do klubovny, kde měli sraz oddíloví kamarádi, rodiče a bývalí členové. Prohlédli si klubovnu, vystavená trička, kroniky a promítaly se jim fotky. Poté přijeli za náma na srub také objednaným autobusem. Bylo jich kolem 30. V 15 hodin vypukl slavnostní nástup. Tom řekl pár slov, zazpívali jsme "Oddíl má narozeniny..." a najednou stál před náma obrovský třípatrový dort. V životě jsem takový dort neviděla! Pak se popřálo Tomovi k jeho pátečním narozeninám. Od vedoucích dostal bobříka oddílu v normální podobě a pak další velký dort s bílým bobříkem. Jídla a sladkostí tam bylo až až. A jako dárek pro nás ostatní, to byly barevné butony, nálepky a skládačky s dortem. Po nástupu začala soutěž pro všechny "Kadaoman". Bylo 8 stanovišť: Hod, Oheň, Sekera a pila, Vzduchovky, Azimut, Orientace, Morseovka a Uzly. Všichni, kteří nebyli na kontrolách, obcházeli úkoly. Každý, kdo došel dostal samolepku, na které byla nějaká stará fotka. Tohle zabralo celé odpoledne. Když se setmělo, sešli jsme se všichni u ohně. Slavnostní oheň zapalovali 4 muži, každý z jiné generace-Pavel Král, Juráš, Dib a MiniKoště. Jako již tradičně jsme večer zahájili naší hymnou. Poté všechny tři družiny předaly své dárky oddílu. Bobani měli pexeso se starými fotkami, Orlíci perníky ve tvaru znaku a Brouzdalové nový kadaácký zpěvníček pro děti. Taky se hrály všechny dužinové scénky. Byla to prostě ta pravá pohoda u ohně. Pro některé, kteří na srubu nespali, přijel autobus. Někteří odjížděli auty a další tam zůstali.
Ráno se pouze uklízelo a když bylo všechno uklizené, zahráli jsme si s děckama ještě pár her. Pak jsme šli všichni na autobus.
Celé se to opravdu perfektně podařilo a ti, kteří na tom měli mnoho zodpovědnosti, si určitě hluboce oddechli. A jestli se nám to líbilo? Za sebe říkám ano. A za ostatní? Dovoluji si říct, že všichni byli nadšení. Těším se na 40. výročí.
Tak oddíle, všechno nejlepší a dlouhé trvání.
P.S. Díky, Tome.