Lyžování v Korutanech

Datum:13.02 - 19.02.2016

Opět nastaly jarní prázdniny a jak už je 10 let zvykem, vyjelo se do Alp. Po devíti letech se KADAO vydalo znovu do Korutan. Sraz byl v sobotu ráno u Tesca, jakmile bylo vše naloženo a všichni seděli v autobuse na svých místech, mohlo se vyrazit. Díky skvělé partě ubíhala cesta rychle a kolem půl 7 jsme byli ve Villachu a to jsme stačili nabrat ještě dva cestující (Juráše a Romana). Poté co jsme se ubytovali, čekala nás večeře, na kterou byl pro Čechy tradiční Schnitzel.
Druhý den ráno jsme vyrazili do menšího italského střediska Tarvisio. Bohužel nám počasí moc nepřálo, sněžilo a sníh byl mokrý, takže někteří byli promočeni skrz na skrz, proto bodla pěkně vyhřátá hospůdka s příjemnou obsluhou. Po příjezdu na hotel byla večeře. Většina si na chvíli lehla, ale poté pokračovala zábava dále. Někteří si zahráli na kytaru a zazpívali si, ti ostatní si zahráli Time's up.
Další den jsme vyrazili do Nassfeldu, který má asi 110 km sjezdovek. Ani začátek nového týdne nepřinesl hezké počasí, ale aby byla změna, tak byla mlha. I přes nI jsme si lyžovačku užili a jako sladkou tečku na závěr jsme sjeli 7,5 km dlouhou sjezdovku až dolů k autobusu. Večer jsme si pokecali a unaveni po lyžování jsme ulehli do měkkých postelí.
V úterý nás čekalo nedaleké středisko Gerlitzen, kde nás opět čekala nepříjemná mlha a k tomu ještě čerstvý sníh, který napadl přes noc. Naštěstí se na jedné straně mlha roztrhala, takže jsme si lyžovačku užili. Oproti prvnímu dnu mrzlo, takže na bundách byla ledová krusta. Sice nás bolely nohy, ale i tak jsme lyžovali do poslední chvíle. Po večeři jsme si zahráli opět pár her a jelikož už to byl třetí den lyžování, tak jsme šli spát dřív, abychom měli na další den dostatek sil.
Ráno jsme vyrazili do Bad Kleinkirchheimu, ve kterém nás čekal další typ počasí, a to chumelenice. Sněžilo tak hustě, že nebylo poznat, kde je upravená sjezdovka a kde už ne. Na chvíli nám ale zasvítilo sluníčko. Přímo pod sjezdovkou stály termály, kde jsme se po čtyřech dnech lyžovaní vyblbli. Vedle venkovního bazénu jsme postavili sněhuláka, zahráli koulovačku a ohřáli se v teplé vodě. Protože to byl poslední den na hotelu, tak se večer všichni balili a na hry a zpívání moc nezbýl čas.
Poslední den se uvažovalo, zda se pojede opět do Bad Kleinkichheimu nebo do Turracher Höhe. Nakonec vyhrál Turracher Höhe a bylo to dobře. Konečně jsme zvítězili nad počasím a užili si i výhledů do okolí. Využili jsme i zdejší atrakce, převozu přes zamrzlé jezero traktůrkem, a stálo to za to.
Po poslední lyžovačce jsme se převlékli do pohodlného oblečení na cestu a vyrazili domů. Protože nás jelo na hory málo, se většina vyspala na dvojsedačce. Pustilo se pár filmů a pádilo se domů. Nevím, jak to Jirka zvládl, ale místo ve 4 jsme byli v Opavě ve 2. A to jsme vykládali Romana v Rakousku a Juráše u Brna. Důležité je, že jsme všichni dojeli v pořádku a plni zážitků. 
Bylo to jako vždy úžasné! Příští rok na horách zase AHOJ!